O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pFmenzion pro osamělé blCmechy,
ne každá blBmecha má to štěstí, že má chCotě,
celé dny pBmoslouchám ty jejich marné vzdCechy,
všechny se Bmupíjejí nHdiměkde o samCotě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TD#yhle trG#agédie blD#eší vás jFmistě nepotCměší,
buďmC#e k nim trochu vlD#ídnějšG#í,D# 
vždyť i lG#idé krev si pD#ijí a, kFmoneckonců, žCmijí
a svC#ět je stále krD#ásnějšCí.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stC#ále krD#ásnějšG#í C#..D#G# 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: